Vernisáž výstavy ve Strašicích 2010
Ve čtvrtek 14. ledna 2010 proběhla v podvečer v 17 hodin vernisáž výstavy obrazů Václava Šestáka nazvaná „Čtyři roční období“. Výstava byla sice určitým průřezem či spíše výřezem z dosavadní autorovy tvorby, ale představila i několik zdařilých nových prací. Malíř se věnuje především krajinomalbě z prostředí Brd i jejich okolí. Jmenujme z nich např. „Západ Slunce na Plešivci“. Nevyhýbá se ani jiným námětům. Z těch můžeme jmenovat především památná místa, s jejich architekturou a geniem loci. Příkladem může být „Zdická šatlava“, kde se šedý, malý nevzhledný dům jakoby hroutí sám do sebe v sousedství barokní nádhery kostela. Řada námětů pochází z říše legend, pohádek a pověstí. Namátkou ladovsky laděný vodník či víla na úvodním panelu výstavy. Zas úplně odjinud jsou jakoby reportáže z různých oblastí lidské činnosti, třebas „Když se ve Zdicích dláždilo“, anebo událostí - „Požár školy v Chotouni“. Autor se ale věnuje i různým zátiším, především s květinami (na výstavě bohužel nejsou zastoupena), občas namaluje i portrét.
Z nových věcí určitě zaujmou dva obrazy s tříkrálovou tématikou. Prvý s dvojicí malých koledníků pod starým nahnutým dřevěným křížem, sledovaných apatickým havranem, symbolem Zimy, je proveden v jasných, optimisticky rozzářených barvách. Je předzvěstí prodlužujících se dní a zvěstuje, že jaro prostě jednou přijít musí. Druhý se Třemi králi v typických kostýmech je malován v mrazivém temném zimním večeru, naplněným očekáváním. Čeho, to malíř ponechává plně na divákově fantazii. Strašické určitě potěšily další dvě novinky, spodobnění chlouby obce, gotického barokizovaného kostela sv. Vavřince na návrší nade Dvorem. Rovněž tyto dvě práce, instalované vedle sebe jako ústřední objekty expozice, jsou navzájem kontrastní. Jedna ukazuje kostel z poměrně známého pohledu z Uličky ve směru ke Vsi a svítí difúzním světlem, ještě přizářeným jasně okrovou barvou zdí kostela. Druhá ukazuje Vavřince v netypickém pohledu do vrchu nad rybníčkem u hlavní silnice, vyvedená v tlumených barvách počínající zimy. Obraz má zvláštní atmosféru, z níž dýchá věkovitá minulost tohoto zvláštního místa s pamětí věků i jizvami zarytými do terénu dávnými událostmi.
Do vlastního nitra nechá autor vnímavého jedince nahlédnout autoportrétem „Návštěva v ateliéru“, který celou výstavu uvádí. Zajímavostí, která je však půvabná a roztomilá, je zveřejnění malování z úplných začátků, z r. 1968. Patnáctiletý kluk se tu zpovídá ze svého okouzlení Ladovými ilustracemi k Seifertově sbírce poezie „Chlapec a hvězdy“.
Proč ale „Čtvero ročních období“? Inu, nalezneme zde průběh celého roku. Nečekejte však schématické uspořádání „jaro, léto, podzim, zima“. Divák tu může procházet teplou letní krajinou po břehu Litavky („V luhu“), aby se vzápětí zchladil na zimní zaváté cestě. Nebo podzimní zasněnou náladu „Mladých břízek“ vystřídá jásavý výkřik do plné parády rozkvetlé „Kaštanky“ ve Lhotě u Kladna.
Výstavu zahájil její kurátor Martin Lang před více než dvacítkou hostí. Z nich jmenujme prvé dva muže Strašic, starostu Jiřího Hahnera a místostarostu Ing. Františka Nerada. Vernisáž měla skvělou srdečnou atmosféru a někteří vydrželi i přes sedmou večerní hodinu. Kdo jste zde nebyl, neváhejte a přijďte si výstavu prohlédnout. Šestákovy malby dovedou pohladit duši unavenou každodenním spěchem a vrátit ji alespoň na chvíli do krás brdského kraje, do říše dětských snů i pohádkových příběhů.
Výstava potrvá do letošního března. Řadu prací je možné si zakoupit, část byla zapůjčena ze soukromých sbírek, mimochodem, hned na vernisáži bylo jasné, že alespoň dva obrazy již získaly svého nového majitele. Během února (datum bude ještě upřesněno) proběhne přímo v prostorách výstavní síně doprovodný program, poetický večer s verši M. Langa, inspirovanými Šestákovým dílem a doplněný slovy paní Marty Šestákové–Vaculíkové o manželově tvorbě. Ta zavede posluchače i do mystiky, jež k řadě malířových prací rovněž bytostně patří. Martin Lang
